undefined

Pěší výlety za přírodním bohatstvím Tišnovska

Kopec Květnice

Vrchol tyčící se nad městem Tišnovem již svým názvem symbolizuje jedinečnost zdejšího přírodního bohatství. Roste zde 350 druhů vyšších rostlin a žije zde 250 druhů motýlů, 31 druhů plžů a 46 druhů ptáků. Zalétává sem i výr velký, při troše štěstí je možno zpozorovat kunu skalní. V podzemních prostorách Květnice zimuje 12 druhů netopýrů a vápenců. Květnice je také známou mineralogickou lokalitou s krásnými podzemními prostorami s bohatou krápníkovou výzdobou (jeskyně Pod Křížem, Králova a Dobišarova jeskyně, Tišnovský dóm a další), jež však nejsou veřejnosti běžně přístupny.

undefined

Řeka Svratka

Řeka Svratka, kde žijí pstruzi a lipani, pramení ve Žďárských vrších. Směrem po proudu se postupně zahlubuje a na Tišnovsku protéká hlubokými údolími a vytváří peřeje. K nejkrásnějším přírodním scenériím, jež se staly inspirací umělců, patří úsek mezi Doubravníkem, Prudkou (ve zdejším mlýně žil známý brněnský malíř Bohumír Matal), Podolím (rodný domek romanopisce Josefa Uhra) a Boračí.

undefined

Rozhledy a rozhledny

Kopcovitý ráz krajiny Tišnovska člověka přímo vybízí, aby se zastavil a rozhlédl – do hlubokých romantických údolí potoků a řek, na oblé zalesněné kopce, jež se střídají s prastarými ovocnými sady, poli a loukami. Může to být z Veselského chlumu, z rozhledny nad Tišnovskem zvané Klucanina, z vyhlídky Maria Laube u Nedvědice, z Babylonu u Kalů, z Křivoše nedaleko Dolních Louček, ze Stanovisek nad Železným nebo ze Zlobice. Na některých z těchto vyhlídkových míst stojí dřevěné rozhledny.

undefined undefined undefined

 

Bledulové údolí

Údolí Chlébského potoka je nazýváno bledulovým údolím – to podle milionů květů bledulí jarních rozkvétajících v lužních lesích kolem potoka. Tato přírodní rezervace se rozkládá na hranici krajů Jihomoravského a Vysočina. Je dostupná buď autem z Nedvědice (směr Štěpánov nad Svratkou, po 1 km odbočka na Chlébské) nebo pěšky po zelené turistické značce z Nedvědice, případně z Černovic. Kromě bledulí zde roste vzácná měsíčnice vytrvalá, kyčelnice devítilistá nebo lýkovec jedovatý.

undefined undefined

Malhostovická pecka

Přírodní památka Malhostovická pecka je tvořena nápadně vyvýšeným vápencovým bradlem, které vystupuje z ploché krajiny v okolí Malhostovic. Nedaleký Drásovský kopeček pak zaujme skalní bránou vzniklou zřícením stropu nevelké jeskyně. Na jaře se lokalita pokryje množstvím květů chráněného koniklece velkokvětého, jenž zde má příhodné prosluněné stanoviště.

undefined

Údolí Bílého potoka

Malebné zalesněné údolí Bílého potoka je dostupné pro cyklisty i pěší z Bitýšky, od Lažánek, Maršova i Svatoslavi. Roste zde například chráněný lýkovec jedovatý a žije mlok skvrnitý. Známým místem je bývalá „šmelcovna“ (podle německé schmeltzen – tavit), kde se zpracovávala stříbrná a železná ruda. Ve stejnojmenné osadě se již od roku 1902 koná tradiční turistická akce – Vítání jara. Pamětní deska připomíná, že se této akce účastnil se svými přáteli i básník Petr Bezruč.

undefined

Trenckova rokle

Tejemná skalní soutěska na říčce Loučce je často srovnávána se Slovenským rájem. Nechybí kaskády, vodopády, fixní lano ani trampský srub na skále – „orlí hnízdo“. Podle pověsti se právě tady ukrýval i s poklady legendární baron Trenck. Ten se zapsal do historie jako vrchní velitel sboru pandurů – vojenské jednotky krutých vyvrhelů a dobrodruhů, pro něž nebylo nic svaté. Podle něj se pravděpodobně nazývá i pánské spodní prádlo – trenky, jeho panduři totiž nosili krátké svrchní kalhoty.

undefined undefined

Pernštejnský tis

„Dříve se tato hůl na skále uchytí a letorosty vydá, nežli vy tento hrad dokončíte!“ vykřikl prý poutník vracející se ze Svaté země s tisovou holí v ruce, když viděl, jak řemeslníci stavějí hrad Pernštejn. Hůl se skutečně zazelenala, vyrostl z ní tis a nahoře na skále mohutný hrad. Pernštejnský tis, jeden z nejstarších stromů v České republice, vyhrál v roce 2005 anketu Strom roku. Z mnoha dalších památných stromů Tišnovska stojí za vidění například mohutný dub na Sokolí skále, Bohunčina lípa nebo hruška u Bučkova mlýna. K některým z nich se váží i pověsti.

undefined

Kaolinové jezírko

V roce 1908 bylo mezi Lažánkami a Maršovem objeveno bohaté ložisko kaolinu, suroviny pro keramický průmysl. Od něj byla vybudována lanová dráha, která přepravovala kaolin ke zpracování do Veverské Bitýšky. Odtud se kaolin po dnes již neexistující železnici vozil dál do Kuřimi. Po zániku těžky zaplavila vytěženou jámu voda a objevily se vzácné druhy rostlin a živočichů. Dnes má jezírko hloubku okolo 10 m a je vyhledávaným místem pro koupání v přírodě. Kaolinové „bahno“ údajně také působí blahodárně na pokožku.

undefined

Sokolí skála

Přírodní rezrvace v údolí řeky Svratky s peřejnatým tokem a rozmanitými listnatými lesy na svazích. Sokoli zde sice hnízdili jen krátce v 50. letech minulého století, ale na nepřístupných skalách dodnes žijí výři a v poslední době i krkavci. Dnes je toto údolí v hojné míře využíváno rybáři a turisty. Roste zde památný dub - stáří stromu je asi 230 let a obvod kmene činí 320 cm.

undefined

Slunná

Přírodní rezervace je zbytkem jedlovo-bukového lesa pralesního charakteru s výskytem chráněných rostlin v podrostu. Nejmohutnější buky dosahují výšky kolem 40 metrů a průměry kmenů při zemi činí více než jeden metr. Kromě nezvyklých estetických zážitků se staletými lesnámi velikány zde na jaře můžeme pozorovat i některé vzácné druhy ptáků a začátkem léta vykvétající růžové bramboříky evropské. Poloha: rezervace leží uprostřed rozsáhlých lesních porostů nad údolím Maršovského potoka asi 1,5 km severně od Lažánek na okraji široce klenutého vrcholového hřbetu.

undefined



 


Online poradce

Hotel Květnice

Tel.: +420 549 410 370
Fax: +420 549 410 290
Web: www.hotelkvetnice.cz
E-mail: hotel.kvetnice@cbox.cz
tvorba www stránek emocio
Hotel Kvetnice Hotel Kvetnice Hotel Kvetnice

Hotel Květnice ***, nám. Míru 120, Tišnov